Deník fotografky ...

Deník fotografky ...

Deník fotografky...

Všichni, co budete můj blog číst, omluvte jej, připravte si značnou míru nadhledu a odhodlání. :-)

Jmenuji se Dorota Belatková.

Častá otázka mého života: „...a ne Máchalová?", ačkoli mám pohádku „S čerty nejsou žerty" velmi ráda, tak pro mé rodiče inspirací nebyla. Údajný původ volby mého jména se zrodil někde na diskotéce ve Vídni, kde můj tatínek tehdy pracoval. :-)

Pár dní po Novém roce oslavím své 28. narozeniny. Fíha, už tolik, trochu mě začíná děsit představa blížící se třicítky. :-)

Znáte ten běžný den matky dvou dětí ?

Ano, to jsou. Ale dvacet čtyři hodin zázraku denně občas může člověka dost zdeptat. Já mám takový zázrak dvakrát. :-) Dcera Viktorie a syn Patrik, kombinace 5 leté dcery a 3 letého syna je dokonalá, jen občas vražedně!

Znáte ten běžný den matky dvou dětí?

Ačkoli ráno vstanete značně brzo, tak i tak nestíháme dorazit do MŠ dříve než v 8.55. („Prosíme rodiče, aby děti vodily včas, a to do 9. hodin, kdy se MŠ uzamyká.") Následuje oddech, kdy je 9.05, já nezůstala uzamčená v MŠ a tak si to řítím po pracovních schůzkách, focení...

V14.30 jste už zase v MŠ a dostanete ten úžasný nápad!!! Uděláte dětem radost a zajedete do NC Královo pole, děti odložíte v hlídacím koutku (120,- za hodinu). A razíte po dárcích na Vánoce s odhodláním, že to dáte a vše nakoupíte! Realita je ale taková, že za tu hoďku nic nemám, došla mi inspirace a idea...

Vyzvednete děti a v dobré víře udělat jim radost se vydáte na NUGÁTKY! „Proč sakra je fronta z obou stran stánku!?" Jistě, jak jinak. Stojím na špatné straně s dalšími čtyřmi lidmi přede mnou a stojím tam 10 minut bez naděje na posun. Nápad! Přesvědčím děti, že lepší, než nugát, je zákusek... Podařilo se!!!

Zákusky máme hned, pocit štěstí a úspěchu mě opouští ve chvíli, kdy chce Paťa jíst svůj zákusek TEĎ HNED! Pláč a křik se rozléhá po celém NC. Dobře, úplata! Svezu děti v úžasném teréním autě, které stojí opodál, těch 20,- za ten klid a ticho stojí!

Mé děti jsou víc než vnímavé a ví, že kuře na kari a nan z fast foodu je luxus! Fajn, najíme se a bude klid. :-) Néééé, zase omyl. Musíme projít kolem výlohy hračkářství!!! A už zase řev!!! Tentokrát nepolevím a táhnu svého syna za nohu pryč přes celé centrum i garáže, kde je Paťovi úplně šumák, jestli ho přejede stará felda nebo X5. Konečně jsem v autě! Pouštím Michala Davida, který má jako vždy úspěch a urputný pláč ustává.

Po 20 minutách jízdy a couvání na začátek ulice zaparkujeme. Po cestě ke vchodovým dveřím potkávám zatoulaný rohlík. „Asi někomu vypadl po cestě z nově otevřené pekárny u nás pod domem." říkám si. V hlavě mi ještě bleskne myšlenka: „snad ani jednoho nenapadne vzít ho..." Ale jo, napadne. Otáčím se a Paťa drží rohlík v ruce a s chutí do něj kousne!!! Fuuuj!

Konečně jsem doma, je 18.05, já jsem vyřízená, ale děti mají energie na rozdávání. Je 20.20 a konečně už spí!!!

Timmy ...

Znáte ten pocit, když někoho potkáte a víte, že právě s ním chcete zůstat do konce života? Tak někdo takový byl pro mě právě Timmy. Ačkoli naše první setkání nebylo takové, jaké jsem si představovala, tak po druhém rande jsem měla jasno! :-)

Tenis - životní cíl a poslání. Velmi rychle jsem se adaptovala v tenisovém světě, naučila se pravidla a tak jsem po třech letech, kdy jsem Timmyho o víkendech doprovázela na turnajích, věděla i stav zápasu. :-) Vždy mi byl vším, co jsem potřebovala a hlavně přežívá mé myšlenkové pochody!

Jsme spolu 8 let a z toho první rok manželé... Popravdě nejhorší rok a největší zkoušky našeho vztahu... Nic není dokonalé a člověk asi musí mít nadhled a pozitivní myšlení, aby zvládl vše, co mu život přichystá. :-) Tedy, ani nám se nevyhnula „hvězda jasná"... Časem z deníku pochopíte. :-)

Nemám ráda ticho. Když přijdu domů a potřebuji relax, hodím děti do sprchového koutu (ať klidně vytopí celou koupelnu!) a já pouštím na max rádio. Potřebuji nepřemýšlet a jen tancovat při kuchyňské lince, nebo obýváku zakopávající o hračky! Timmy? Ten potřebuje ticho, tedy první co udělá je to, že přijde k mému stařičkému rádiu a otáčí kolečkem na minimum... Nevadí! Stejně se v takových chvílích střetáváme doma max 2x týdně. :-) Však já si koupím tu mp3, popřípadě konečně rozjedu můj nový Huawei , který zatím používám jen k vyřizování emailů a sledovaní seriálů u uspávání dětí.

Songy ! Mé oblíbené téma :)

All of me - John Legend

Má svatební písnička, jak já bych chtěla být ta, o které se zpívá!!! Nebo alespoň něco podobného nafotit. :-)

Cause all of me, loves all of you...

Ale jak mi řekl jeden můj dobrý přítel, tak má píseň šitá na míru je...

Just Give Me A Reason... prostě P!nk :-)

Obdivuji všechny ženy a matky, co chodí do práce od X do Y a zvládají u toho domácnost, kuchyň, kroužky, partnery... a vše, co je třeba!!! Bože, jak to děláte?! Kdo mi dá jasný a proveditelný návod, má foto zdarma!!!

Besídka

Druhý školní rok pro Viki. Paťuv první... Oba jsem upíchla do stejné třídy se skříňkou vedle sebe! Tedy volba modrého ptáčka byla pro Paťu jasná! Naštěstí ještě podléhá mé manipulaci a věří, že modrý ptáček je nej z celé MŠ. :-)

Besídka – to je to, na co se já jako matka vždy velmi těším. Miluji rodinné a školkové akce pro rodiče. Jak říká Timmy jsem "aktivní rodič"!

Zase je ráno, čas 8.35 a já mám radost, že vyrážíme relativně včas. Cukroví do MŠ je v předsíni nachystané. Ačkoli jsem byla odhodlaná něco upéct (dokonce jsem si koupila i těsta! :-)), množství fotek a zakázek tomu chtěly, že i já jsem navštívila naši novou pekárnu a koupila krásný balíček cukroví za 119,-. A mám upečeno, jupíííí !

Nadšení, že dnešní den bude úspěšný již od rána, mě opustí právě v 8.35! Hádka dětí v naší malé předsíni pokryté spoustou svršků, čepic, bot a rukavic (ačkoli máme ten luxus, jako jsou vestavěné skříně), se završí ve výtahu! Právě zde se svede boj o krabičku cukroví, která během jízdy z 8. nadzemního patra do nuly padá na zem a všechno cukroví se valí na podlaze našeho výtahu. Nastává hysterický pláč obou dětí, Viki vystupuje a já s Paťou zůstáváme v kabině výtahu. Tedy, nejen že je po cukroví, ale ještě jsem zvládla ztratit jedno dítě a druhé se mi válí řvoucí mezi vysypaným cukrovím.

Ve chvíli, kdy vám připadá, že jste mateřsky i lidsky úplně selhala a nemáte nárok ani na výchovu křečka psycholog radí: zhluboka se nadechnout, provádějte nádech a výdech, dokud se neuklidníte vy i dítě. Každý správný rodič tuto situaci zažije nejméně 365x za rok. A pokud ne, tak ví o rodičovství houby! :-)

Je 8.50 a já si to řítím směr školka s půlkou plné krabičky cukroví, o kterém hodlám v nynějších 5 minutách vymyslet nějakou super výmluvu. A přitom doufám, že nejen že nedostanu pokutu za rychlost, ale i v to, že mě děti neprásknou a nebude celá školka vědět, co se dělo v onom výtahu.

Každý rok kolem Vánoc , mě začne bolet nějaký  zub :-)

Loni jsem skončila na nový rok na pohotovosti, rok před tím jsem ji navštívila přímo na štědrý den .

Letos jsem se po pracovním kolotoči, který mi skončil 21.12 , rozhodla se svojí 8čkou v pravo dole, navštívit mého Šaška ( můj užasný dr.) .

Jako vždy ,jsem přišla neobjednaná a od půl 8 ráno jsem stepovala před ordinací ,abych předběhla všechny objednané pacienty :-)

Po 10 minutách jsem se dostala na řadu , šup do křesla a zase mě vyhnali na rg ....

Vždy mi můj dr. přijde hrozně legrační , má asi 190cm , zrzavé vlasy a připomíná mi Rona z Harryho Poterra , jmenuje se Šašek a každé roční období ho v ordinaci potkáte jen v žabkách a ordinací i chodbou duní Metallica :-)

Jen strčí klíče do dveří , kde je uzamčeno super moderní rentgenové zařízení , se mě ptá před všemi čekajícími pacienty " nejste náhodu těhotná ?" . Já rudnu až na zadku , všichni na mě upřou zrak ,sjedou pohledem mé břicho a čekají na odpověď :-) 

Vždy jsem hlesla že "doufám že ne", jen jedenkrát se mi stalo že má odpověď byla " no asi ano ,no "....:-)

Zoubky zrentgenoval, a šupem mě poslal do Bystrce na chirdu , že se to musí říznout a vypáčit !!! Začaly mě chytat mdloby ,ale co už když musím tak musím . hrdinsky jsem nastavila danou adresu do Gps mého telefonu, a pádila si to 90km/h za zvuku Michala Davida " je to blízko".

Blízko to bylo ! Stomatologie Tejkal s.r.o. 

Už sedím v čekárně a už si mě sestřička volá , že o mě už ví ať se jdu za ní nachystat ! Panika a hruza v očích mě prozradila , sestřička mě konejší že dostanu velkou injekci a nic mě nebude bolet . Raději se ještě ptám i dr. zda-li to opravdu opíchne, dostává se mi velmi pobavené odpovědi " ne slečno, děláme to za-živa a vypalujeme žhavým železem" ! :-) To mě uklidní ,  dostanu injekci a zase čekám ...asi 15 minut, u toho zvládnu vyfotiti všechny nachystané nástroje, vyřídit pracovní emaly, sjet co je nového na fb a psát si s Timmym . 

Dr. už přichazí , jde se na to .... Bylo to rychlé, relativně bezbolestné a dokonce i zabavné. Hlavně chvíle kdy dr. hledá se sestrou nějaké spešl kleště na " blbé 8čky", nakonec najdou ty pravé pro můj zub .A mám to za sebou . 

Po cestě k autu si zvádnu vyfotiti svuj nezub a odeslat přes WhatsApp Timmymu :-) Asi vypadám dost špatně , jelikož se mi kolem jdoucí pán ptá zda-li zvládnu dojít k autu ....ale já se citím v pohode , jen mám hlad !

A zase si to razím ,tentokrát směr Vaňkovka, pro poslední vánoční dárky a následně k tatínkovi pro oběd :-)

Já vařím jen velmi málo , nějak mi to vůbec nejde , tak raději volím odborné služby restaurace mého tatínka ! Tedy u nás doma se meníčkuje , nebo vaří Timmy, ten to ale pravdu ovládá na jedničku :-) jen toho času je málo :-)

Malý Pyroman :-)

Vždy si užívám setkáni s přáteli bez děti, respektive bez svých dětí :)

Tentokrát jsem děti odložila u babicky, a užívala si půlročního mimča . Takový ten fajn pocit, kdy mate v náruči 5 kilové ,smějící se ditko, ktere vyžaduje jen pohupování se z nohy na nohu a hlavne rozhled na vše okolo. Moji hladinku do počtu dětí doplnil Danda ! :) Krasnej dvouletak, ktereho by si člověk už od pohledu vzal domů .

Mandlovice v kombinaci se 4 deci vína a jedne růžove pilulky ( nechat si trhat 8cku 22.12 byl opětovně výborny nápad) mě dostala do velmi dobre nálady se značnou mírou nadhledu :)

V jedene chvíli se osazenstvo rozprchlo ... Danda s maminkou šli dělat " bobo" na záchod .... jak jsem v tu chvíli byla rada ze mam v náručí dítě s plínou a nemusim v podřepu čekat a povzbuzovat druhé ditko v mistnosti 2na2m :) Další část šla vykuřovat na terasu , a zbytek byl neznámo kde :)

V tv běžl Barney " Barneyho má každý rád to všichni dobře víme, je to príma kamarád jen s ním se pobavíme ..."... já se s Valdou houpu do rytmu :-)

V tu chvíli koukám jak svčka ,která stojí přímo vedle tv a vánočního stromku hoří nějak víc.... dohoupeme se v rytmu Barneyho ke svíčce, hoří hodně...pokus svouknout ji je neuspěšný! Ze svíčky vyšlehnou jiskry.... Tak se v klidu dohoupeme k terase...zaklepeme , oznamíme že hoří hodně svíčka....V tu chvíli začíná akce " hasiči" !

Pokus o uhašení svíčky vínem selhal, džbán vody měl uplně opačný efekt...plameny stále hoří, všude se roztéká vosk a voda ...Až udusit plamen talířkem je úspěšný :-)

Já stále houpu do rytmu a Valinka i já jsem v klidu a v povzdálí sledujeme akci :-)

Vše se zvládlo ,a dokonce jsem zjistili i příčinnu požáru...takový malý háčkovaný andílek a ikea svíčka prostě vezmou za své ! :-)

A jak řekl Dandovi tatínek .... " Já jsem Roman a ty jsi pyRoman" :-)

Tedy poučení pro příště, svíčky v kombinaci s dětma neeeeee :-)

Nadhled i dobrá nálada zůstavá všem a už plánujeme že si dáme repete i druhý den na silvestra ! :-)